Dobrovolnictví pro Borůvku
Před časem jsme slíbili, že vám představíme naši kolegyni dobrovolnici, která získala v loňském roce už podruhé MiNiGRANT pro projekt Pracuji, tedy jsem! realizovaný Borůvkou, o. p. s. Jste zvědavi na první dobrovolnické krůčky Hanky Grulichové a na její spolupráci s Borůvkou?
"S dobrovolnictvím jsem vlastně začala už na střední škole, kdy jsem jezdila jako praktikantka na dětské letní tábory. Přípravy táborů, vymýšlení celotáborových her, práce s dětmi, byl pro mě smysluplně a příjemně strávený čas prázdnin s kamarády, a nad tím, jestli to je, nebo není dobrovolnictví jsem příliš neuvažovala. Teprve, když jsem jako dospělá rozhodovala o svém volném čase po práci, jsem dobrovolnictví začala vnímat jako dobrovolné věnování času činnostem, které nepřinášejí žádný materiální a ani finanční užitek, ale díky kterým se můžu naučit spoustu nových věcí, a jejichž prostřednictvím pomáhám těm, kteří pomoc potřebují," seznámila nás se svým pohledem na dobrovolnictví slečna Hanka, která kromě spolupráce s Borůvkou, o. p. s., dobrovolničí i se svými kolegy, herci amatérského divadelního souboru Apropo. Apropo o Vánocích pravidelně věnuje odměny za představení na konto Kuřete.
Najít si práci není nikdy jednoduchou záležitostí a což teprve když máte nějaký handicap. Borůvka o. p. s. pomáhá lidem s tělesným postižením zapojovat se do běžné společnosti, vytváří pro ně pracovní příležitosti a veřejnost seznamuje s problematikou tělesného postižení. Pracovně - tréninkový program "Pracuji, tedy jsem!", je určen lidem se speciálními potřebami, kteří mají malé nebo žádné pracovní zkušenosti. Cílem projektu je tyto zkušenosti klientům nabídnout, umožnit jim získat správné pracovní návyky a zvýšit tím jejich šance na uplatnění na trhu práce.
Pracovně - tréninkový program, co si pod ním máme představit?
"Možná vám to bude připadat až směšně obyčejné. Účastníci programu se učí základní pracovní návyky, jako například docházet do práce podle rozvrhu, omlouvat se v případě absencí a spolupracovat v týmu. Během programu zdokonalují své odborné dovednosti, zvykají si na pracovní zátěž a rozvíjí vlastní iniciativu a samostatnost. Filosofií programu je učit účastníky dovednosti o které je na trhu práce skutečný zájem a podporovat tak jejich reálnou integraci do společnosti. Nesnažíme se o ně přehnaně pečovat. Naopak je podporujeme v samostatném řešení jejich životní situace s co největší možnou nezávislostí na sociálních a pomocných službách."
Kolik klientů se programu účastní a kolich jich posléze skutečně najde zaměstnání?
"V obou letech, v kterých byl program spolufinancován i MiNiGRANTY, se jednalo o desetiměsíční výcvik šesti klientů. Mám radost, že úspěšnost je vynikající. Až 70% absolventů opravdu získá zaměstnání."
Co si myslíte, že stojí za vaší ochotou pomáhat, vnímat potřeby těch, kteří pomoc potřebují?
"Možná je to už částečně dané výchovou. Způsobem jakým nás rodiče vedli položili základ pomoci slabším a soucitu s těmi, kteří v životě nemají tolik štěstí jako my. Nejsem lhostejná k situaci ostatních. A komu pomáhat? Na to se přeci stačí porozhlédnout kolem sebe," usmívá se Hanka.
I v případě Borůvky jste se porozhlédla?
"Borůvka mi vstoupila do cesty. S její prací jsem se seznámila na vysoké škole v rámci předmětu marketing neziskového sektoru. Během exkurze v Ta kavárně, v které probíhá zmiňovaný pracovní trénink, jsem viděla "borůvky" v praxi a také jsem se dozvěděla, jak náročné je získávat pro zajištění činnosti finanční prostředky a lidské zdroje - dobrovolníky. Tehdy jsem vycítila příležitost přiložit ruku k dílu a zapojit se i do shánění peněz."
A spolupráce, která se brzy začala měnit v přátelství, započala ....
"Přesně tak. Lidé, s kterými jsem se poznala, zaměstnanci, dobrovolníci i samotní klienti Borůvky jsou velkými nadšenci, mezi kterými je mi skutečně dobře. Líbí se mi pocit, že všichni táhneme za jeden provaz a máme stejný cíl. Radujeme se z každého úspěchu, a znáte to, sdílená radost je větší radostí. Pomáhám především s organizací borůvkových akcí, jako jsou např. Trhy chráněných dílen na Vyšehradě, připravuji a osobně se účastním benefičních akcí. Svou roli jsem našla i při propagaci činnosti a fundraisingových kampaních," pokračuje Hanka.
Získala jste touto spoluprací zkušenosti, domníváte se, že vás změnily?
"Mám velkou úctu k těm, kteří jsou postaveni před tak těžkou zkoušku, jakou je vyrovnání s vlastním handicapem. Ti, které jsem poznala, i přes každodenní boj s věcmi, které my "zdraví" vnímáme jako automatické, se berou s humorem a navíc dodávají odvahu druhým. Mají můj obdiv. Zároveň pokorně děkuji životu za to, co nám přinesl a nevzal."
Děkujeme za milé povídání a přejeme Hance i jejím statečným "borůvkám" do roku 2017 jen to nejlepší.
Slavnostní předávání diplomů absolventů Pracuji, tedy jsem! 2016 proběhlo 20. prosince v Ta kavárně.
