Koně jsou i v dnešní moderní době nenahraditelní.
Těžba dřeva je kvůli kůrovcové kalamitě nejvyšší v historii. I proto se mezi našimi žadateli čím dál tím častěji objevují projekty, které se zaměřují na podnikání v oboru lesnictví a těžby dřeva.
Na zářijovém zasedání schvalovacího výboru Nadačního fondu Veolia byl schválen projekt pana Pavla Štěpánka, který se těžbou dřeva zabývá. Specifikem tohoto projektu je těžba a svoz dřeva z těžko přístupných míst pomocí tažného koně.
Pan Štěpánek má odmalička velmi kladný vztah ke koním, též se věnoval koňským závodům.
Práce v lese s koněm je zcela jistě velmi zajímavá a pro mnohé z nás neznámá, proto bychom chtěli panu Štěpánkovi položit několik otázek a o odpovědi se s Vámi podělit.
„Jak jste se, pane Štěpánku, dostal od koňských závodů ke svozu dřeva koňmi?“
Ke koním jsem se poprvé dostal s tátou. Když jsem byl malý kluk, táta pracoval pro státní lesy jako lesní dělník a zaskakoval za nemocného kočího. Tehdy jsem poprvé uviděl toho obrovského koně, který se jmenoval Bobin a byl to nádherný mrazivý šiml. A tam to začalo! Jak plynul čas, i já jsem zamířil mezi teplokrevné koně, pony i westernové koně, ale asi nejvíce mě to táhlo k chladnokrevníkům. Jejich síla a elegance, která se snoubí s jejich velikostí a něžností, to je to, co u těchto zvířat obdivuji.
„Kůň, se kterým pracujete, je váš? A prozradíte nám jeho jméno?“
Ano, pracuji se svojí klisnou plemene norik, která se jmenuje Helga a je jí 7 let.
„Jezdíte za prací i do jiných oblastí zasažených kůrovcem nebo zůstáváte pouze na Moravě?“
Momentálně pracujeme v místě bydliště, kde je práce dostatek. Já, můj syn a má klisna pracujeme pro městské a církevní lesy. Pokud by ale bylo potřeba, rozjedeme se i dál od domova.
Ze schváleného nadačního příspěvku si pan Štěpánek pořídí nezbytné lesnické vybavení, tzn. motorovou pilu, postroje pro koně, speciální ochranný oděv proti prořezu apod.
Za NFV popřejeme panu Štěpánkovi hodně sil, aby zvládal tuto velmi náročnou fyzickou práci.
